Stará huť u adamova

Stará huť u Adamova: Živoucí svědectví o kolébce moravského železářství

Hluboko v srdci Moravského krasu, kde se zelená údolí snoubí s tajuplnými jeskyněmi a historií protkanou přírodními krásami, leží místo, které dýchá příběhy dávných časů. Stará huť u Adamova, kdysi tepající centrum železářské výroby, dnes stojí jako národní kulturní památka a živá připomínka průmyslové revoluce. Není to jen soubor starých budov; je to brána do světa řemesla, potu a inovací, které formovaly náš kraj.

Zapomeňte na nudné učebnice dějepisu. Stará huť je zážitkem, který vás vtáhne do fascinujícího světa výroby železa, od prastarých technik až po pokročilé průmyslové procesy. Vítejte v Josefovském údolí, kde historie šeptá z každého kamene a každý kout areálu vypráví svůj vlastní příběh.

Kde se historie snoubí s přírodou: Poloha a kouzlo Josefovského údolí

Stará huť se nachází v malebném Josefovském údolí, které je součástí CHKO Moravský kras. Je strategicky umístěna přibližně 3 km východně od Adamova, v těsné blízkosti Křtinského potoka, jehož vodní síla byla klíčová pro pohon tehdejších technologií. Tato oblast, známá svými jeskyněmi a unikátní krasovou krajinou, nabízí dokonalé spojení technické památky s přírodním dědictvím.

Představte si dobu, kdy se zde ozýval rachot strojů, šplouchání vody a jiskry létající z rozžhaveného železa. Dnes je údolí klidné, plné zeleně a ideální pro rodinný výlet. Procházka k areálu Staré huti je sama o sobě příjemným zážitkem, který vás naladí na cestu do minulosti. Už samotná poloha naznačuje, proč právě toto místo bylo vybráno pro tak významný průmyslový podnik - dostupnost vodní energie, paliva (dřevěného uhlí) a železné rudy byla zásadní.

Od hamru k Vysoké peci Františka: Bohatá historie Staré huti

Příběh Staré huti je spletitý a plný zvratů, stejně jako samotné dějiny průmyslu. Začíná dávno předtím, než se zde objevil dnešní impozantní komplex.

Počátky a rozvoj: Zrod významného podniku

První zmínky o hutnické činnosti v Josefovském údolí sahají až do 15. století, kdy se zde zmiňuje "pustý hamr" - doklad raného železářství. Klíčový zlom nastal na počátku 18. století. V roce 1704 nechal kníže Jan Adam z Liechtensteinu vystavět nové výrobní objekty na řece Svitavě. Tyto hamry, i když přesná lokalizace je nejistá, již patrně zahrnovaly vysokou pec.

V roce 1743 je jasně zaznamenána existence jedné vysoké pece a dvou kujnících výhní, což svědčí o konsolidaci výroby. Skutečný rozmach však přišel mezi lety 1780 a 1805, kdy byla vystavěna nová, podstatně efektivnější vysoká pec, pravděpodobně již v dnešním Josefovském údolí. Důvodem přesunu byly nejen bezpečnostní aspekty, ale i lepší využití přírodních zdrojů - blízkost vodního toku Říčky (Křtinského potoka) a nalezišť železné rudy v katastrech Babic a Olomučan.

Vzestupy a pády: Éra napoleonských válek a technologický pokrok

Doba napoleonských válek přinesla hutím těžké zkoušky. V letech 1805 a 1809 byla Stará huť dvakrát obsazena francouzskými vojsky a mezitím ještě vyhořela. Areál se ocitl v katastrofickém stavu. Omezeným faktorem byl i nadále nedostatek palivového dřeva z devastovaných místních lesů.

Přesto se podnik dokázal vzchopit a v polovině 19. století se stal jedním z největších výrobců odlitků na Moravě. Klíčové inovace přišly kolem roku 1836, kdy byla v Adamově postavena třetí kujnící výheň a započata přestavba vysoké pece. Poprvé byly pro vyzdívku použity moderní žáruvzdorné cihly namísto pískovcových kamenů. Byla přistavěna čerpací nádrž umožňující odlévání větších odlitků. V roce 1840 pak vznikla kuplovna, tavící šachtová pec na výrobu litiny s využitím koksu, určená pro rozměrnější odlitky.

Další technologický posun přinesla stavba první vápenné pece v roce 1860, která nově využívala tzv. kýchtové plyny z vysoké pece. Její úspěch vedl k vybudování druhé, větší pece v její těsné blízkosti. Obě tyto pece se zachovaly dodnes a jsou součástí areálu.

Konec jedné éry: Útlum a záchrana památky

I přes technologický pokrok se Stará huť potýkala s rostoucí konkurencí a ekonomickými problémy. Například v roce 1865 vyrobily Vítkovice vídeňský cent surového železa výrazně levněji než Adamov. To předznamenalo konec prosperity. Pravděpodobně poslední kampaň vysoké pece proběhla v roce 1876, což znamenalo uzavření výroby surového železa.

Areál chátral, dokud se v roce 1971 nezahájila rozsáhlá rekonstrukce, kterou později převzalo Technické muzeum v Brně. Díky tomu byla v roce 1986 otevřena expozice, a Stará huť se tak stala národní kulturní památkou a přístupným muzeem, které dodnes fascinuje návštěvníky.

Co vás čeká v areálu: Expozice, repliky a živé ukázky

Dnes se památkový areál státní technické rezervace Stará huť rozkládá na ploše téměř 12 hektarů a nabízí poutavý pohled na historické technologie.

Dominanty areálu: Vysoká pec a další technické skvosty

Hlavní dominantou celého areálu je bezesporu Vysoká dřevouhelná železářská pec Františka. Její mohutná stavba s rozměry základny 12 x 12 metrů dosahuje úctyhodné výšky deseti metrů. Představte si, kolik práce a energie bylo potřeba k jejímu provozu! Procházka kolem této historické gigantky je jako cestování časem.

Expozici doplňují i další fascinující objekty: dvě menší pece na pálení vápna (ty, které využívaly kýchtové plyny), rampy pro navážení materiálu, bývalá modelárna, lidově zvaná Kameňák, a obytná budova. Každá z těchto staveb má svůj význam a dotváří celkový obraz tehdejšího průmyslového komplexu.

Železářství Moravského krasu pod lupou: Expozice v Kameňáku

V budově bývalé modelárny, Kameňáku, je instalována podrobná expozice nazvaná „Železářství střední části Moravského krasu'. Přízemí se věnuje počátkům metalurgie železa, kde naleznete archeologické nálezy, ukázky místních rud a raných litinových výrobků. Dozvíte se, jak se železo získávalo primitivními způsoby, dlouho před vznikem vysokých pecí.

V poschodí je pozornost zaměřena na vysoké pece, které byly v Moravském krasu budovány od poloviny 18. století. Jsou zde k vidění detailní modely, z nichž mnohé jsou dokonce pohyblivé, názorně demonstrující principy fungování těchto složitých zařízení. Je to skvělá příležitost pro děti i dospělé, jak pochopit technické aspekty tehdejší výroby.

Návrat k prastarým technikám: Experimentální tavby

Technické muzeum v Brně, které areál spravuje, jde s interaktivitou ještě dál. Součástí jejich aktivit jsou i příležitostné experimentální a ukázkové tavby v replikách slovanských železářských pecí. Tyto pece byly odkryty v okolí na více než patnácti lokalitách, což svědčí o dlouhé historii zpracování železa v regionu. Mít možnost vidět na vlastní oči, jak se před stovkami let tavilo železo, je zážitek, který si nenechte ujít!

V areálu navíc vzniká unikátní muzeum kusových železářských pecí pod širým nebem, které dále rozšíří expozici a nabídne ještě komplexnější pohled na vývoj metalurgie.

Proč navštívit Starou huť u Adamova?

Stará huť u Adamova není jen památka pro milovníky historie nebo techniky. Je to místo, kde si každý najde to své:

"Stará huť u Adamova je jedinečným mostem mezi minulostí a přítomností, který nám umožňuje dotknout se kořenů moravského průmyslu a pochopit sílu lidské vynalézavosti."

Praktické informace pro návštěvníky: Otevírací doba a dostupnost

Stará huť u Adamova, spravovaná Technickým muzeem v Brně, je pro veřejnost otevřena od dubna do října. O víkendech a svátcích můžete areál navštívit v časech 9:00-12:00 a 13:00-17:00. V hlavní turistické sezóně, tedy od června do září, bývá otevřeno i ve vybrané dny v týdnu, proto je vždy vhodné před návštěvou zkontrolovat aktuální otevírací dobu na oficiálních stránkách Technického muzea v Brně.

Areál je snadno dostupný z Adamova a pro motoristy je k dispozici parkoviště. Pro ty, kdo preferují pěší turistiku, je Josefovské údolí protkáno turistickými stezkami, které vás dovedou přímo k památce.

Stará huť: Brána do světa zapomenutých řemesel

Návštěva Staré huti u Adamova je víc než jen prohlídka muzea. Je to inspirativní cesta do doby, kdy se z rudy rodilo železo, formující nástroje, zbraně i každodenní předměty, které poháněly pokrok. Je to připomínka neobyčejného úsilí, důmyslu a vytrvalosti našich předků. Přijeďte se přesvědčit sami, jak fascinující může být historie, když ji zažijete na vlastní kůži!