Frustrace: Když nám překážky znepříjemňují život

Každý z nás se občas setká s momentem, kdy se naše plány rozplynou jako pára nad hrncem. Ať už jde o snahu dosáhnout vytčeného cíle, nebo o naplnění základních lidských potřeb, setkání s překážkou může vést k nepříjemnému pocitu, který známe jako frustrace. Ale co přesně frustrace znamená a jak se s ní efektivně vypořádat?

Co je to frustrace v psychologickém kontextu?

Frustrace je psychologický stav, který vzniká ve chvíli, kdy je zablokováno úsilí jedince, jež vychází z jeho přirozených potřeb a snahy. V širším slova smyslu jde o jakékoli zmařené snažení. V užším smyslu se pak jedná o důsledek neuspokojení biologických či psychických potřeb, nebo o selhání v dosažení stanoveného cíle. Je důležité si uvědomit, že frustrace je neodmyslitelnou součástí lidského života a v přiměřené míře může dokonce posilovat naši psychickou odolnost.

Někdy bývá frustrace nesprávně zaměňována s pojmy jako deprivace (dlouhodobější a hlubší nedostatek v uspokojování potřeb) nebo fenomén nedokončené činnosti. Ačkoliv tyto stavy mohou mít podobné projevy, jejich příčiny a dynamika se liší.

Kde se berou překážky? Dělení frustračních faktorů

Překážky, které vedou k frustraci, můžeme rozdělit do dvou hlavních kategorií:

• Vnější překážky: Tyto překážky pocházejí z našeho okolí. Může jít o fyzická omezení (např. zavřené dveře, technická závada) nebo o jednání jiných lidí (např. nesplnění slibu, negativní reakce okolí).
• Vnitřní překážky: Tyto překážky pramení ze samotného jedince. Patří sem například pocity viny, výčitky svědomí, stydlivost, plachost nebo obavy z neúspěchu.

Jak frustrace ovlivňuje naše chování a prožívání?

Setkání s frustrací se může projevit různými způsoby, které ovlivňují naše emoce, myšlení i chování. Mezi nejčastější reakce patří:

• Agrese: Frustrace může vyvolat agresi, která se může projevovat jak verbálně (nadávky, křik), tak fyzicky (ničení věcí, napadení). Agrese se může objevovat i pouze v myšlenkách.
• Racionalizace: Jedinec se může snažit problém „rozumně' vysvětlit, ale může dojít i ke zneužití rozumu k ospravedlnění vlastního selhání či nežádoucího chování.
• Úzkost a emoční napětí: Frustrace často doprovází pocity úzkosti, smutku, lítosti, vzteku nebo celkové emoční tenze.
• Psychofyziologické projevy: V akutní fázi frustrace může dojít ke zrychlení tepu, zvýšení krevního tlaku, pocení, svalovému napětí, neklidu nebo zvýšené duševní aktivitě.
• Oslabení nebo naopak posílení: Zatímco některé formy frustrace mohou vést k oslabení imunity a k psychosomatickým či psychickým onemocněním, zvládnutá frustrace může paradoxně vést ke zvýšení psychofyziologické odolnosti a ke zlepšení výkonu.

Co je to frustrační tolerance a jak ji posílit?

Frustrační tolerance představuje schopnost jedince zvládat frustrující situace bez vážnějších narušení psychické rovnováhy. Je to vlastně takový „práh únosnosti' nezdaru. Nízká frustrační tolerance může být způsobena několika faktory:

• Dědičné vlivy a temperament: Někteří lidé jsou od přírody citlivější.
• Fyzické oslabení: Nemoc, úraz, chronická bolest nebo handicap mohou snižovat naši schopnost zvládat další překážky. V oblasti svého postižení bývají tito jedinci navíc zvýšeně citliví.
• Věkové faktory: Malé děti a starší lidé obecně mívají nižší frustrační toleranci.
• Kritická životní období: Puberta, klimakterium nebo přechod do důchodu mohou dočasně snížit naši odolnost.
• Životní styl: Nedostatek spánku, špatná strava, nedostatek pohybu a celkově nízká fyzická kondice se negativně projevují i na psychické odolnosti.
• Mentální defekty: Podobně jako fyzické postižení, i mentální omezení mohou ztěžovat vyrovnávání se s nároky prostředí.
• Výchova: Přílišná ochrana a hýčkání v dětství mohou vést k rozvoji nízké frustrační tolerance. Správná výchova naopak učí jedince adaptaci na nezdary.

Posílení frustrační tolerance je dlouhodobý proces. Klíčem je uvědomění si příčin frustrace a následná práce na jejich odstranění nebo na změně přístupu k nim. V praxi to může znamenat například:

• Stanovování realistických cílů: Rozdělte si velké cíle na menší, lépe zvládnutelné kroky.
• Rozvoj copingových strategií: Naučte se aktivně řešit problémy, hledat alternativní cesty a nebát se požádat o pomoc.
• Péče o sebe: Dostatek spánku, vyvážená strava a pravidelný pohyb jsou základem pro dobrou psychickou i fyzickou kondici.
• Mindfulness a relaxační techniky: Pravidelné praktikování těchto technik může pomoci lépe zvládat stres a emoční napětí.
• Sebereflexe: Zamyslete se nad tím, proč vás daná situace frustruje a zda byste nemohli svůj přístup změnit.

Frustrace v partnerských vztazích a každodenním životě

Frustrace se samozřejmě neomezuje jen na pracovní sféru nebo osobní cíle. Může se projevit i v mezilidských vztazích, například v situaci, kdy jeden z partnerů dlouhodobě nenaplňuje potřeby druhého, ať už fyzické (např. intimita) nebo psychické (např. nedostatek porozumění, neustálé hádky). Tyto situace, pokud přetrvávají, mohou vést k pocitu beznaděje a k hlubší frustraci.

Chápání podstaty frustrace a vědomí vlastních reakcí na ni nám umožňuje lépe se s ní vyrovnat a proměnit potenciální negativní dopady v příležitost k růstu a posílení naší psychické odolnosti.